Strach z prechodu som začala chytať tak pár rôčkov pred päťdesiatkou. Klimaktérium u mojej mamy i u jej sestier totiž prebiehalo dosť divoko, vrátane radikálnej hysterektómie (odstránenia maternice). Začala som sa teda všetkých starších žien z matkinej strany podrobne vypytovať, čo ma čaká a pravdepodobne neminie... a neboli to dobré správy.
Zato otcova sestra sa len zasmiala: nič sa ty neboj, veď si celá do našej fajty! Ani to nezbadáš a ani sa nemusíš ďalej vypytovať, všetky sme to absolvovali v pohode. Jednoducho toho bolo čoraz menej, napokon to celkom prestalo a bolo.
Pre istotu som zašla za gynekológom. Po hormonálnych testoch mi veselo hlásil, že som nielenže zdravá, ale ešte aj mladá. Kukala som na neho ako puk. Holt, posledné dieťa vo vyššom veku, hladina ženských hormónov stále vysoká. Ale čo bude ďalej, chcela som vedieť. Tak to vraj ani srnka netuší a pán doktor už vôbec nie, ale sa mám pripraviť na to, že sa pomaly ale isto zmením na chlapa. Môj gynekológ bol zároveň kamoš, nuž som si myslela, že si zo mňa strieľa. Myslel to však smrteľne vážne. Hormonálne sa moje telo priblíži k mužskému - aj so všetkými (pravdepodobnými) chorobami, pred ktorými ma chránili hormóny ženské.
Teta z otcovej strany mala pravdu: prechod do menopauzy u mňa prebiehal až po päťdesiatke a podľa ich rodinného modelu. Patrím k tej tretine šťastných žien, u ktorých sa s tým telo vyrovnalo bez komplikácií.
Aj preto na mojom blogu o klimaktériu veľa článkov nie je. V poslednom týždni sa však v skupine Babie letá: 50+ rozbehla na túto tému diskusia a zároveň mi Česká menopauzální a andropauzálni společnost poslala pozvánku na neformálne raňajky s diskusiou. Témou boli práve klimaktérium a menopauza, diskutovali gynekológ, endokrinológ, zdravotná sestra a pacientka. Pre tie z vás, ktoré prechod do menopauzy molestuje, prinášam ukážku z besedy a zároveň odporúčam stránku Žena v přechodu, na ktorej okrem odborných článkov nájdete i poradňu a dotazník pre stanovenie rizika osteoporózy.
Ženský přechod – řešení s lékařem i bez něj
Za posledních 100 let se průměrné dožití ženy prodloužilo o více jak třetinu, ale věk vyhasnutí funkce vaječníků setrval na zhruba padesátém roku života. Období, ve kterém se s tímto faktem organismus za různě významných průvodních potíží smiřuje, označujeme jako přechod či klimakterium. Ženské tělo se s klimakteriem vyrovnává různě. Třetina žen prostě jen přestane menstruovat. Potíže u zbývající většiny jsou rozmanité a velmi rozdílné v míře, kterou omezují životní aktivity. Většina žen se akutních potíží zbaví během třech až pěti let, ale zhruba desetina může tyto potíže pociťovat i více jak 20 let po přechodu. Různé potíže spojené s přechodem nesou název akutní klimakterický syndrom.
„Přechod je způsoben vyhasnutím funkce vaječníků, nebo
jejich odnětím – se stejným výsledkem: nedostatkem ženských pohlavních
hormonů,“ vysvětluje endokrinolog MUDr. Jiří
Jenšovský, CSc. Mezi nejčastější příznaky přechodu patří nepravidelná
menstruace, návaly horka či zimy, noční pocení, ztráta chuti k sexu,
přibývání na váze a změny nálad. Některé potíže může žena překonat sama
zvýšením pohybové aktivity na frekvenci alespoň třikrát týdně třicet minut nebo
užíváním potravinových doplňků či volně prodejných léčiv.
MUDr. Jiří
Jenšovský, CSc. k tomu říká: „Komplikované
období v životě ženy, má-li být úspěšně překonáno, vyžaduje spolupráci
řady odborníků – gynekologa, osteologa, urologa, dermatologa, psychologa,
plastického chirurga a dalších. Od některých subjektivních potíží mohou přinést
úlevu pomocné nehormonální přípravky. Primárním problémem je ale náhlý pokles
ženských hormonů, a tak jediným logickým a racionálním řešením pro zabránění
objektivním následkům přechodu je hormonální substituční léčba.“
„Hormonální substituční terapie stále zůstává lékem volby
pro akutní klimakterický syndrom u žen se silnějšími a vážnějšími příznaky
klimakteria. Účinnou látkou je estrogen. Hormonální léčba dosahuje účinnosti
přes 90 %, nástup účinku je rychlý – většinou v horizontu dnů, maximálně týdnů.
Včasná léčba pomáhá předcházet osteoporóze a ateroskleróze. Přistupuje se
k ní také v případě předčasné menopauzy – v případě předčasného
vyhasnutí funkce vaječníků je prokázána ochranná funkce podané léčby akutních
potíží pro kostní i cévní systém,“ popisuje předseda
České menopauzální a andropauzální společnosti, gynekolog, doc. MUDr. Tomáš Fait, Ph.D.,
pro které ženy je vhodná hormonální substituční léčba.
Hormonální léčbu absolvuje i paní Miroslava, která se svěřila se svým
příběhem: „Když mi bylo 48 let, najednou
mi začala chybět vitalita a chuť do života. Začaly se projevovat návaly horka,
pocení, únava, podrážděnost, nespavost, deprese. Od dětství jsem hodně
sportovala, věnovala jsem se běhu. Dokud jsem nebyla v přechodu,
tak se mi běhalo lépe. Menopauza mi však vzala všechnu sílu. Své pocity
jsem sdělila MUDr. Jenšovskému, který mi doporučil hormonální substituční
léčbu. Ze začátku mi nebylo dobře, ale bylo mi sděleno, že to k tomu patří. Do
dvou týdnů opravdu nežádoucí účinky polevily. Navíc jsem zpozorovala, že se mi
zlepšila kvalita vlasů a vypnula se pleť. Letos v lednu to je už 6 let, co
hormonální substituční léčbu užívám. Nyní se cítím skvěle, plná radosti do
života. Znovu cítím vitalitu, sílu, energii, klouby mě nebolí a můžu sportovat,
běhat, a to mne nabíjí a žene dál. Hlavně jsem si mohla splnit svůj sen –
zaběhnout maraton!“
MUDr. Jiří
Jenšovský, CSc. varuje před důsledky neléčení potíží: „Nejzávažnějším následkem nezvládnutého přechodu je osteoporóza –
řídnutí kostí spojené s jejich snadnou, často i spontánní lomivostí. Jak
bylo uvedeno výše, ženy dnes prožijí více než třetinu svého života
v období po přechodu a kvalita tohoto života se může velmi významně lišit
s ohledem na následky přechodu. Ženy jsou různé, mají různé genetické
vybavení, různé osobní i zdravotní osudy, různý průběh přechodu a vyžadují
proto také vždy individuální přístup k hormonální substituční léčbě.“
„Hormonální
substituční terapie trvá několik let, ale může být dokonce časově neomezená.
Hormony jsou podávány tabletkami, k dalším formám podání patří náplasťová, gelová nebo
sprejová forma. Sprej má tu výhodu, že jeho dávku lze přesně odměřit od 1 do 3
střiků, což ostatní lékové formy neumožňují, rychle zasychá, má účinnost i na
zpocené kůži i po předchozím ošetření kůže krémem,“ vyjmenovává doc. MUDr.
Tomáš Fait, Ph.D. možnosti a dodává: „Není
žádnou ostudou obrátit se na odborníky v případě, že vaše kvalita života v
souvislosti s přechodem klesá. Léčba akutních příznaků klimakteria se někdy
neobejde bez léků, ale zvýšení kvality života za to stojí.“
Více informací o
klimakteriu naleznete na www.zenavprechodu.cz.
Ahoj Baba, čítam tvoje články, zopár som ich nestihla, takže dobieham.... :-) A práve pri tomto sa mi nedá nereagovať... Idem totiž večer na divadelné predstavenie ...
OdpovedaťOdstrániť"Klimaktérium, a čo ?" tak som zvedavá, ako si humorne poradia s témou na javisku. Ideme baby, ale aj niektorí naši chlapi... :-) Tak som zvedavá...
Možno sa budú k nám správať láskavejšie a s pochopením :-D Dám vedieť
Písala som to ja, Katarína V. :-DD
OdstrániťŽe láskavejšie a s pochopením, haha... Ako to dopadlo?
OdstrániťNo konečne som videla poriadnu komédiu,na doskách, ktoré znamenajú svet... A išlo to aj bez nahoty a vulgarizmov, čím sú dnešné moderné divadelné predstavenia známe... Bolo to super.A chlapi?... nuž, smiali sa na nás s nami... hmmm, tak neviem teraz...
OdpovedaťOdstrániťSmiali sa na nás??? Hm, to asi ešte nepočuli o andropauze, hahahaha.
Odstrániť